- Výnos: Investiční certifikát
- Minimální výše investice: 1 Kč
Čím jsou Obrazy Josefa Lady a Josefa Šímy unikátní?
Josef Lada je jedním z nejvýznamnějších českých výtvarných umělců, jehož proslulost již v době meziválečné přesáhla hranice tehdejšího Československa (např. vysoké hodnocení Pabla Picassa). Dnes se řadí mezi nejosobitější a nejvýraznější evropské kreslíře první poloviny 20. století a v domácím prostředí je snad nejpopulárnějším malířem v historii.
Proč se tolik Josef Lada zapsal do povědomí veřejnosti, nebylo díky jeho obrazům a výstavám, ale tiskům a ilustracím, které podstatně rozšířily věhlas jeho výtvarného pojetí. Lada některé své nejznámější motivy uskutečnil v barevných litografiích, které měly u sběratelů značný ohlas a vycházely ve velkém počtu exemplářů.
Josef Lada, Vodník, 1942, barevná litografie, papír, 32 x 42, papír 39,5 x 48,5 cm, rám 62,5 x 54,5 cm, značeno vpravo dole: Jos. Lada 42., počet tisků: 44/500
Tento list s námětem vodníka představuje esenci jeho přístupu a je jedním z nejrozšířenějších vyobrazení, jež kdy vytvořil. Pochází z roku 1942, který z hlediska uměleckého patřil k Ladovým nejvýznamnějším. Věnoval se v něm námětům souvisejícím s melancholií, nocí, tesknou atmosférou, která zasahuje i do tohoto listu a jenž má přesně promyšlenou kompoziční stavbu. Vodník kouřící dýmku a sedící na „oživené“ vrbě s osamělým stavením v pozadí uzavírající prvý plán je osvětlen jednak zepředu, jednak zezadu měsícem. Po něm následuje temné, zastíněné a zvlněné pozadí hustého a temného lesa se zříceninou na kopci. Kompozici uzavírá noční obloha, která je prozářená měsícem a částečně skrytá mraky. Lada dokázal do pojetí vyobrazení vložit silnou senzualitu, již umocňuje i takový detail, jakým je stékající kapka z šosu vodníkova zeleného kabátu.
Představy Lady zlidověly natolik, že se staly součástí širokého kulturního povědomí. Jejich výtvarná provedení, jednoduchá a rafinovaná zároveň, z něj udělala nadčasového umělce propojujícího modernismus s místními pověstmi rozšířenými v autorových Hrusicích.
Josef Šíma byl český malíř patřící k významným osobnostem evropského moderního malířství. Vzhledem k téměř 50letému pobytu v Paříži je někdy považován za malíře francouzského. Se svou rodnou zemí udržoval trvalý kontakt. Šíma měl blízko k surrealismu, zaměřoval se však více na symbolický rozměr obrazu, v pozdním období dospěl k světelným abstraktním malbám.
Josef Šíma, Bez názvu, 1969, inkoust, papír, 56 x 38 cm, značeno vpravo dole: J. Šíma 69
Kresba pochází ze závěrečného období tvorby Josefa Šímy, tedy z let, kdy prožíval velké úspěchy, které vyvolala jeho putovní retrospektiva, jež proběhla v Československu i v Paříži (1968). Tato kresba se skládá ze dvou Šímových hlavních motivů, jednak krystalu, jehož lámající se plochy měly pokaždé jinou světelnou intenzitu, jednak horizontální země vyjádřené úzkými plochami nacházejícími se pod krystalem. Šíma na kresbě rozvinul bohatou vizuální zkušenost lomů, již lze sledovat přecházením od nejsvětlejšího místa, jímž byl naznačený neúplný trojúhelník, nad nímž se nachází nejrozměrnější plocha krystalu vyjádřená nepravidelným pětihranem. Do rozevírajícího krystalu vložil silnou emotivní výpověď uskutečněnou vlastním rukopisem, který se zhušťoval, když přecházel do velmi temných poloh, nebo rozvolňoval, aby nechal vyslovit se jemně lavírované pozadí. Kresba je jednou z nejvýraznějších prací, které Šíma na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil. František Šmejkal, největší znalec Josefa Šímy, v jeho monografii (Odeon, 1988) uváděl, že se v „únoru až dubnu 1968 zotavuje u dcery v Montclair, kde pracuje na významném souboru lavírovaných perokreseb“. Kresba tudíž mohla s velkou pravděpodobností vzniknout u dcery Aline, která žila v New Jersey, kam Šíma létal na návštěvy.
„Generační souputníci Josef Lada (1887 – 1957) a Josef Šíma (1891 – 1971) představují dva zcela protikladné póly českého moderního umění 20. století. Vnější impulzy Josef Šíma totiž přetavuje ve snové struktury, Josef Lada pak důvěrně známé prostředí českého venkova ještě umocňuje pohádkovým realismem. Díla obou umělců patří k vrcholům české moderny.“ říká galerista PhDr. Jiří Švestka.
Kam dále?
P2Ptrh: exkluzivní rozhovor s Martinem Jarošem, projektovým manažerem Portu Gallery